Naše zdraví v únoru - Ledviny a rovnováha ve vztazích

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 2. 2011 22:08

Studený a na sníh bohatý únor dává sílu zemi, v níž nerušeně odpočívá zelené bohatství. To nabírá síly, aby v jarní dny mohlo vyrazit na cestu za slunečními paprsky s nadšením a rozhodností.

Pro nás, lidi, by mělo platit totéž. V období trvající zimy vyhledávat častěji klid a odpočinek, dobíjet „baterie“. Doba, ve které žijeme, však diktuje své aktivní tempo nikdy nekončícího růstu, jemuž často podléháme.

Za nedostatečný respekt k přírodním zákonitostem (které spolehlivě fungují i bez našeho vědomí) pak platíme často daň v podobě oslabení ledvin. Možná právě proto jsou v měsíci únoru nejcitlivěji reagujícím orgánem právě ledviny.

Ledviny jsou ústrojím, ve kterém je skryta naše životní síla. Ta síla, která je nám dána do vínku v okamžiku našeho početí. Je darem našich předků, vzácnou esencí, kterou bychom měli využívat jen ve výjimečných či nezbytně nutných případech.

Když v pohádce hrdina obdrží od mýtických bytostí lahvičku s lektvarem, použije jej až v okamžiku, kdy se mu nedostává jiných sil. To proto, že se jedná o energii nedoplnitelnou. (Mimochodem dobře tvarované uši a husté vlasy značí její dostatek)

My bychom měli přijímat sílu především z „obnovitelných zdrojů“. Ta k nám přichází prostřednictvím odpočinku, dobrého a zdravého jídla, správného dýchání, meditace či pobytu v přírodě.

Pokud si v okamžiku únavy dáme místo odpočinku na vzpružení silnou kávu, hrábneme si do tohoto neobnovitelného zdroje, tedy do zásob.

V ten okamžik, jakoby do plamene naší svíčky kdosi pořádně zafoukal. Na procesu, kterému říkáme stárnutí, se podílí právě stav životní energie v ledvinách. Letní dovolená v zimě způsobí tomuto orgánu mnohdy šok, stejně tak jako pozdní večerní či noční hodování.

Ledviny jsou tělesná čistička, filtrují krev a zbavují ji toxických látek a jedů. Ovlivňují tedy imunitní systém a vše co s ním souvisí.

Mezi nejčastější onemocnění tohoto orgánu patří jeho celkové oslabení či zánět, časté jsou ledvinové kaménky (především u mužů).

Selhání ledvin je pak velmi závažný, život ohrožující stav. Vypoví-li ledviny funkci zcela, pak přichází na řadu dialýza jako jediný možný způsob zachování života. Funkci ledvin lze podpořit především dostatečným příjmem tekutin a vitamínu E. Z gemmoterapeutik můžeme použít vřes, břízu, brusinku, lichořeřišnici či jasan. Z hotových směsí pak Epam 24 Borise Tichanovského, ledvinový čaj či bylinné tinktury.

Zánět ledvin je typický vnímáním bolesti nad pasem (bolí při poskočení a dopadu na nohy popř. poklepu na záda). Směs bylin vhodná zejména při zánětu ledvin. 50g truskavce, 30g celíku zlatobýlu a 20g vřesu

Příprava: 1 polévkovou lžíci přelijeme 250ml vařící vody a po 10 minutách scedíme. Pijeme 4 x denně neslazené mezi jídly.

Potíže s oslabením ledvin se projevují tmavými kruhy a tzv. „vaky“pod očima, otoky očních víček či obličeje, kolen i kotníků. Ledviny by měly být v teple a i v létě kryté lehkým oblečením.

Ledviny jsou dvě, jedná se tedy o orgán párový a jako takový souvisí se vztahy. V tomto případě spíše vztahy na obecnější, méně intimní, rovině.

Ledviny zajišťují rovnováhu mezi zásaditým a kyselým prostředím organismu, tedy potažmo rovnováhu mezi dvěma póly. Potíže s ledvinami často vypovídají o kolizi představ o lidském ideálu a skutečným kontaktem s člověkem z masa a kostí. Jsou citlivé na situace, kdy nejsme schopni vnímat chování druhého člověka jako zrcadlo pro nás samotné.

Jsou často stimulovány i při navazování nových kontaktů, připíjíme si na „tykání“, a při společenských událostech je pití nejčastějším rituálem v kontaktu s druhými. Oslabené ledviny se projeví na psychické rovině strachem z nových situací, změn.

Bráníme-li se akceptovat ve svém životě druhého jaký je a přijmout v něm odraz své popřené části, může situace eskalovat až na úroveň, kdy nám ledviny vypoví svou službu. Život je pak možný jen prostřednictvím dialýzy (umělé ledviny), tedy partnera, od kterého se už nemůžeme odloučit, ať se nám líbí nebo ne.

Chraňme a využívejme vzácnou možnost žít ve vztazích a růst skrze zrcadlo druhých. Naše společnost, směřující k izolaci, se ve strachu z toho, co nám druhý člověk zosobňuje, vzdává čím dál víc přímého kontaktu. Odříká se tím možnosti dospívat.

Život ve světě protikladů nám nabízí možnost rozlišovat já a ty. Naše individualita je však jen dojmem a iluzí tohoto světa, jen kapkou v lidském moři.

„Beze strachu přijímám nastalé situace i nové vztahy do svého života, jsem ochoten naslouchat vzkazům ostatních, neboť jen skrze ně mohu zachytit odraz vlastní duše.“

R. Boháčová